Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Historický vývoj

Nejen silnice Opavská, ale i obě části Nové Vsi na sever i na jih od ní, doznávaly změny ve svém vývoji. Byly postaveny další domy, změnily se hranice polí, luk a lesů, nezměnil se však tok řeky Odry a do ní se vlévající řeky Opavy. Zůstaly stálým nebezpečím pro celou Novou Ves a blízké okolí. Často se zvedly jejich hladiny následkem dešťů i tání sněhu na horách . Největší nebezpečí však přinášely živelné pohromy. Jedná z nich byla průtrž mračen na Opavsku 4.července 1903. Rozvodněnou řekou odrou i Opavou byla zatopená Nová Ves i sousední Mariánské Hory. V roce 1930 překvapila Ostravsko, zejména však obce Svinov, Nová Ves a Mar. Hory katastrofální povodeň, při které zasahovali místní hasiči i vojsko. Všichni zachraňovali majetky, zvířata i občany. Za tuto obětavou práci byli vyznamenáni Záslužným křížem členové hasičského sboru Eduard Černý, Emil Kaša, Stanislav Buchta a Fridolín Sýkora. Voda byla rozlitá téměř po celé Nové Vsi od Zábřehu po obou stranách řeky Odry, všechny louky až k Hošťákovicím a dusíkárna (dnešní MHZ). Jedinou její překážkou se stala cesta tehdy pojmenována Slovenská (dnešní Dusíkárenská). Tato množství vody nevydržela a protrhla se v úseku u lesa zvaný Paseky před přejezdem železniční tratě Mor. Ostrava Svinov. Proudem vody byla zatopená dolní část Mar. Hor (říkalo se jí Kažmíř). Pohroma trvala několik dnů a škody byly obrovské. Bylo odplaveno mnoho hospodářských stájí s drobným zvířectvem, dobytek musel být vyveden na vyvýšená místa, lidé zaplavených domů stěhovali nábytek na půdy, které se staly na mnoho dnů obytnými místnostmi. Občané, navzájem si pomáhající, brodili se vodou nebo plavali na zhotovených vorech, ale i na tzv. trokách (dřevěné necky při zabíjení prasat). Všechny domy byly promáčené, podlahy zničené. Po opadnutí vody bylo všude bahno a písek. Hlína z polí byla vesměs odplavená nebo pokrytá pískem. Louky nebyly k rozehnání od polí, úroda zničená. Dlouhou dobu bylo znát na domech, oploceních i stromech hladina vystouplé vody. Tyto povodně i každé velké vody měly však přínos pro povozníky a sedláky. Vekou vodou bylo naplaveno množství písku a štěrku . Toto bylo výborným materiálem (a hlavně zdarma) pro výstavbu dusíkáren a jiných objektů v Nové vsi a okolí. Jeho vývoz z řeky byl těžkou práci a jak pro nakládajícího, tak i pro koňské spřežení. Vozy tehdy neměly ještě pneumatiky a jejich kola se zařezávala do písku a hlíny. Taky na loukách vzniklá mnohá pískoviště, která se dlouhá léta využívala. Místa na řece Odře, se kterých se písek a štěrk těžil, dostalá své názvy. Říkalo se pod Černým, pod Mrázkem, pod Švrlanským, pod Sýkorou a pod. Písek a štěrk těžili i další sedláci z Nové Vsi jako Plaček, Krupník, Lokša a mnohdy i jiní z blízkého okolí. Cesty k pískovištím byly jen obyčejné polní a za deště byly dlouho nesjízdné. Řeka Odra a Opava byla nejen zdrojem pohrom a výdělků, byla v létě zdrojem odpočinku. Voda byla čistá, řečiště bez bahna a harampádí. Břehy byly porostlé vrbami i trávou a mezi těmi si lidé, hledající odpočinek u vody , našli místo pro poležení a klid. Rybáři pak místa pro své udice a čeřeny (síť na chytání ryb). Na březích řeky byly postaveny budky s občerstvením. Byla-li řeka Odra v létě se svým okolím místem odpočinku a zdrojem výdělků, v zimě předkládala svými zátočinami a klidným tokem, další možnost zaměstnání lidí sekání ledu. Její proud za normálního stavu byl mírný a tak za silnějších mrazů tvořil se led od břehů ke středu toku až se spojil a vytvořil ledový krunýř tak silný, že udržel nejen bruslící mládež, ale i dospělé. Pak nastoupili ledaři, kteří pro místní hostinské (ale i pivovary) jej sekali do menších tvarů (ker) a odváželi k zájemcům. Tímto způsobem si mnoho lidí sezonně vydělalo na živobytí pro své rodiny. Doba byla neutěšená, vzrůstala nezaměstnanost. Zamrznutí řeky měla i mládež postaráno o zábavu. Tehdy kluzišť bylo velmi málo (Jarko, DTJ Hulváky, DTJ Mar. Hory) a chtivé mládeže po zimních radovánkách hodně. To vše darovala řeka Odra sama. Postupem let a přibývajícími národohospodářskými potřebami vzniknul tlak na zabránění povodní a úpravu jejího toku. Začalo se uvažovat o regulaci a ochranných hrázích. Ze záznamů lze vyčíst, že napřed byla regulována řeka Odra. Odstraněním zátočin se napřímil její tok a upravily se břehy. Tyto práce se prováděly v létech 1920 až 1925 v úseku od Zábřehu až po Přívoz. Prováděli to dělníci z řad místních i okolních obyvatel s pomocí Italských zajatců z I. světové války. Pak následovala stavba protipovodňových hrází. Dílo bylo rozděleno na tří úseky: Zábřeh Opavská třída (po obou stranách řeky), Opavská třída žel. Trať Přívoz Svinov (jen se strany Nové Vsi) a žel. Trať Přívoz Svinov až k silnici Mor. Ostrava Petřkovice (se strany Nové Vsi). K užívání byla dána asi v r. 1933 ale pouze v úseku Zábřeh žel. trať Přívoz - Svinov. Pokračování a dání do užívání až po silnici do Petřkovic pak asi v r. 1966-7. Po zkušenostech s velkou vodou, kdy původní hráze se projevily jako nízké, musely se zvednout násypem a to asi v r. 1970. Další zpevňování hrází se provádělo v r. 1985, kdy v určitých úsecích začala voda prosakovat ve spodní části hráze. Tento děj je zachycen ve zprávě, kterou vydal místní hasičský sbor: & dne 8.8. 1985 v 17 hod. byli jsme upozorněni místními občany, že dochází k zaplavování sklepů. Po příjezdu na místo, se zahájilo čerpání. Na pomoc přijel i sbor z Přívozu. Provádělo se i vynášení cennějších předmětů ze sklepů. Voda však stále přibývala. Zatopením byla ohrožena křižovatka ulic Bartošova a Fričova. Členové sboru stále chodili kontrolovat stav stálé stoupající vody. Bylo zjištěno, že voda začíná prosakovat spodní částí hráze v prostoru zahrad až k čerpací stanici Vítkovických železáren. Ve večerních hodinách se stal stav kritický. Byly zaplaveny zahrady p. Švagříkové, Horákové a část ulice Štěrkové. Z tohoto důvodu byla svolána protipovodňová komise, která posoudila stav ohrožení. Tato nařídila evakuaci ohrožených domků, jejich majitelů i zvířat. O půlnoci přijel technik, který nařídil zesílení hráze navezením haldoviny. Bylo použito těžké techniky (válce, auta a pod), až se prosakující voda zastavila. Až po opadnutí vody se vystěhované rodiny vrátily zpět do svých příbytků. Majetky však zůstaly poznamenány po dlouhou dobu až do úplného vysušení. Z novoveského hasičského sboru , který se této živelné pohromy zúčastnil ve dnech od 8. do 13. srpna byli přítomni členové Marynčák Josef, Brim Jaroslav ml., Blasch Jan a Pavel, Lefner Tomáš, Kliš Vojtěch, Novák Petr, Zimmermann Oldřich, Just Zdeněk. Odpracovali na těchto pracích asi 920 hod. A jejich odměna? Zveřejněni v deníku Nová Svoboda. Jinak nic. Ani po této povodni nebyl trápení obce konec. Psal se červenec roku 1997. Začalo pršet na celém území Moravy, a voda v řekách, které se stékají právě v Nové Vsi začala prudce stoupat.

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Spojovatelka

599 419 301


Úřad městského obvodu Nová Ves
Rolnická 139/32
709 00 Ostrava


Úřední hodiny »